Špinavé peníze:

Podle Evangelia Jidáš Iškarionský byl učedníkem Krista. Před Poslední večeří ho šel udat.Podle Danta Alighieriho krutě trpí v nejhorším oddělení Pekla.Petrovi za zapření bylo opuštěno.
Podle kapitoly 27-Matouš, je Jidáš  plný  výčitek svědomí a vrátí peníze velekněžím .Ti je nemohou dát do chrámové pokladnice,neb jsou asi nečisté a kupují za ně  jakýs pozemek.
Jaké peníze tedy Jidáš dostal?
Slova použitá v Matouši 26:15 ( arguria ) jednoduše znamená "stříbrných mincí," 
Donald Wiseman/biblický archeolog/ navrhuje dvě možnosti  odměny  Jidáše:

Stater z Antiochie-s portrétem Augusta.

Tyrian šekel-(asi 1,38 trojské unce)

 

Stříbrný stater z Antiochie. Přední strana ukazuje hlavu Octaviana, s titulem 'Kaisaros Sebastou' (= řecky 'Caesar Augustus'). Na zadní straně je antropomorfní postava 'Fortune' - konkrétně štěstí Antiochie,s ratolestí palmy.U nohou Fortune je zobrazen Orontes - řeka-bůh - jako kdyby plaval ve vodě-rytec si námět vypůjčil,či ukradl u sochaře Eutychida.  --------------->

 

 

 


Tyrian šekel ( Tyrian tetradrachmas ) byly mince jenž se v římské říši používaly jako prostředek platby v chrámu v Jeruzalémě, a později získal proslulost jako jeden z pravděpodobných způsobů platby  Jidáši Iškariotskému . Mince nesly podobu fénického boha Melqarta nebo Baala.Tyto mince, velikosti  dnešního izraelského půlšekelu, byly raženy v Judei a měly tento motiv, aby se zabránilo obviněním, že Židé dostali autonomii.Ražba skončila po první židovské vzpouře v roce 66 našeho letopočtu.
Tyrian šekel vážil čtyři aténské drachemas/ať je sakra  představa/asi o 14 g, více než u předchozích  židovských šekelů, a byl považován za ekvivalent pro náboženské povinnosti v té době. Vzhledem k tomu,že v římských mincí bylo pouze 80% stříbra ,u čistších (94 % nebo více) Tyrian šekelů byla povinnost výměny u penězoměnců v chrámu na mince se schváleným farizejským motivem..To byl jeden z Kristových nasrání,který ho stál život.